top of page

O montessori

Montessori Kyjov-Puzzle hex.png

ÚLOHA ŠKOLY PRO BUDOUCNOST

Vzdělání je to jediné,co v nás zůstane po tom,co zapomeneme vše,co jsme se naučili ve škole.

Albert Einstein

MK-AE.jpg

Úlohou dnešní školy by mělo být vzhledem k vývoji pracovního trhu, aby člověk zjistil, co ho zajímá, a měl možnost své schopnosti a zájmy rozvíjet. Potřebuje se naučit odpovědnosti, spolupráci a respektu k ostatním, umět nad věcmi přemýšlet, být flexibilní a efektivní, vytvořit si vlastní názor a umět si ho obhájit, ale také umět si přiznat chybu a využít ji jako zkušenost.
Zaměstnavatelé dnes vyžadují schopnosti jako je samostatnost, kreativita, efektivní komunikace, týmová práce, flexibilita, empatie a schopnost navrhnout a realizovat řešení komplexních problémů. Toto ovšem tradiční vzdělávání studentům nenabízí. Místo toho nabízí spoustu dat, faktů a vzorců k zapamatování.

MONTESSORI KONCEPCE - METODA

Montessori je více než 100 let používaná pedagogická koncepce, vyvinutá italskou lékařkou Marií Montessori. Dnes fungují Montessori školy na všech kontinentech, na všech sociálních a ekonomických úrovních a je jich přibližně

70 000. Obliba Montessori škol a školek roste. V České republice je řada škol s Montessori pedagogikou či alespoň jejími prvky, a to veřejné i soukromé ve všech 12 větších městech.

.......Montesssori je škola zkušeností pro život a není založena na memorování žáků. Děti v Montessori školách se učí zcela jiným způsobem, a přesto jsou jejich znalosti na všech úrovních srovnatelné s žáky běžných škol. Montessori bere v úvahu osobnost dítěte. Učí děti přemýšlet samostatně a nebýt závislými na pokynech autorit. Děti se učí samostatnosti a schopnosti umět si v životě poradit. Vychází z toho, že děti se odmalička chtějí učit, baví je poznávat a radostně objevují svět kolem nás. Tato touha, ale bohužel často v klasických školách brzy vyhasne a dítě si vytvoří k učení negativní vztah...........

Montessori metoda podporuje rozvoj jedince jako celek - rozvíjí fyzické, sociální, emocionální, kognitivní aspekty.

 Kurikulum je založeno na prostředí tříd, které umožňuje každému dítěti maximálně rozvinout svůj vnitřní potenciál v nepřerušovaných blocích aktivit a řízených výběrech pracovních aktivit prostřednictvím speciálních pomůcek. V Montessori třídě je věkově smíšená dětská skupina a průvodce, který je dítěti partnerem při jeho sebeutváření. Tím, že učitel nevede shodný program pro 30 dětí současně, může se věnovat individuálně jednotlivým dětem v průběhu dne, což je přínosné pro individuální potřeby každého jednoho žáka.  Děti pracují samostatně, nepotřebují neustalý dohled a asistenci pedagoga. Pracují na tom, do čeho jsou momentálně zapáleni, a proto se skutečně vzdělávají a rozvíjí.

Cílem Montessori vzdělání je celistvý jedinec, který zná své místo ve světě, a je připraven a ochoten přispívat k dobrému fungování společnosti.

Tento propracovaný vzdělávací systém je vytvořený pro děti od narození do 18 let. Programy pro nejmladší děti jsou navrženy pro věk  od narození až 3 roky, předškolní děti mají třídy pro věk 3–6 let, základní škola je smíšená pro věk 6–12 let (případně 6–9 a 9–12 let) a 12–15 let. Dospívajícím je určen program pro věk 15–18 let.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY MONTESSORI PEDAGOGIKY

Základní stěžejní myšlenka pedagogiky, kterou sestavila Maria Montessori je Pomoz mi, abych to dokázal sám.

Metoda vznikla na základě pozorování dětí. To znamená s ohledem na jejich individuální potřeby, nároky a schopnosti, čemuž je uzpůsobena třída i vyučovací metody. Děti jsou vedeny na základě vstřícného, ale důsledného dodržování pravidel, principů, postupů a uspořádání pracovního prostoru k samostatné práci. Metoda vede k rozvoji každého jednotlivého žáka dle jeho vlastních schopností a možností.
K tomu slouží také tzv. připravené  prostředí - uspořádání prostoru, kde se děti naučí orientovat, samy obsloužit, uklízet... zkrátka  pracovat samostatně dle svých potřeb a aktuálního zájmu.
 Přesně vypracované speciální pomůcky, ačkoli vypadají velmi jednoduše, jsou do detailu promyšlené a mnohovrstevnaté ve svém využití a dosahu.
Další stěžejní princip je vnímání a následné využití “senzitivních období”.
Jde o dobu, kdy je dítě citlivější k vnímání/učení se/ chápání určité oblasti kognitivního nebo motorického vývoje. Tohle zaujetí způsobuje "polaritu pozornosti" známou též jako "flow", ponoření se do činnosti, při kterém se mnohem snadněji a rychleji daná dovednost osvojí.

VÝUKA

Výuka probíhá tak, že děti mají dle Školního vzdělávacího programu vypracovány své osobní plány pokroku a sami si volí, kterému učivu se budou aktuálně věnovat. Jakým způsobem a s kterými pomůckami si ho v připraveném prostředí osvojí, procvičí, vyzkouší a zhodnotí. Vyučující je upozaděn z aktivní role přednášejícího do role průvodce, který dohlíží na to, aby každý žák byl dostatečně motivovaný a vždy zapojený do práce. Pracuje s kolektivem i jednotlivci, skupinkou, předvádí práci s pomůckami, řídí témata, motivuje, zasazuje vše do kontextu, směřuje... Děti si mohou vybírat své činnosti v rámci určitých mezí a mají jen tolik svobody, kolik mohou zvládnout vzhledem ke své odpovědnosti. Učitel a případně asistent ve třídě zajistí, že se děti neruší navzájem, a že každé dítě se vyvíjí odpovídajícím tempem ve všech oblastech.

Připraveným prostředím a s respektem k individuálnímu tempu umožňujeme každému dosažení jeho osobního maxima.

-    Montessori systém nepoužívá učivo a nabyté znalosti jako cíl, ale jako prostředek…. Učí se přednostně informace vyhledávat, orientovat se v nich, vyhodnocovat a zpracovat je, pak interpretovat ostatním své závěry a poznatky. Hlavním úkolem průvodce je připravit podmínky, probudit motivaci a korigovat žákovu práci, být nápomocen

-    Věkově smíšené skupiny – harmonické soužití, spolupráce, vzájemná pomoc, rozvoj sociálních dovedností. Slyším, zapomenu, vidím, zapamatuji si, předvádím, pochopím. V heterogenních věkových skupinách školáci fungují jako malý skutečný svět, budují si vztahy mezi sebou, učí se spolupracovat, komunikovat, zároveň se starají samy o sebe, připravují si jídlo, učí se zodpovědnosti za sebe i svou malou lidskou společnost.

MARIA MONTESSORI

Maria Montessori.jpg

Maria Montessori (1870-1952) byla významná italská lékařka, antropoložka a pedagožka, za svou práci byla třikrát nominována na Nobelovu cenu míru.
V roce 1896 se stala první ženou, která vystudovala lékařství na Římské univerzitě, poté se zaměřila na vzdělávání mentálně postižených dětí na Univerzitní psychiatrické klinice v Římě, s nimiž po dvou letech práce dosáhla překvapivých výsledků u státních zkoušek ze čtení a psaní, kdy prokázaly stejné schopnosti jako děti s normálními mentálními schopnostmi. V letech 1904–1908 přednášela na Římské univerzitě Pedagogickou antropologii. V roce 1907 otevřela první Dům dětí (Casa dei Bambini) pro děti ve věku 3–6 let v chudinské čtvrti Říma San Lorenzo a během několika let se její sytém vzdělávání dětí stal uznávaným po celém světě. Od roku 1909 se intenzivně věnovala také vzdělávání pedagogů prostřednictvím kurzů a seminářů. V roce 1933 jsou uzavřeny všechny Montessori školy v Německu a po odmítnutí spolupráce s Mussolinim také všechny školy v Itálii. Maria Montessori se v roce 1939 vydává na cestu do Indie, odkud se teprve po sedmi letech vrací zpět do Evropy. Dne 6. května 1952 umírá ve svých 82 letech v Noordwijk aan Zee v Nizozemsku, kde je i pochována. Principy Montessori pedagogiky neztrácejí na aktuálnosti ani po téměř 100 letech, naopak korespondují s nejnovějšími poznatky současné psychologie, pedagogiky a vědy.

SLAVNÍ ABSOLVENTI MONTESSORI ŠKOL

Larry Page a Sergey Brin - zakladatelé internetového vyhledávače google.com - považují roky Montessori vzdělávání za hlavní faktor přispívající k jejich úspěchu. Spoluzakladatelé společnosti Google tvrdí, že je Montessori vzdělání naučilo sebeřízení a stát se iniciátory. Umožnilo jim naučit se myslet za sebe a prosazovat vlastní zájmy.
 

Will Wright - tvůrce počítačových her The Sims - říká, že ho Montessori naučilo radosti z objevování. „Je to všechno o učení podle vašich podmínek, a ne o tom, že by vám učitel něco vysvětloval. A když děti objeví  věci samy o sobě, přilnou k nim mnohem víc.“
 

Jeff Bezos - zakladatel Amazonu – uvádí, že tím, čím je dnes,  je díky Montessori mateřské a základní škole. Oceňuje důvěru a pečující prostředí, které mu umožnily se zaměřit na osobní rozvoj a kreativitu.
 

Gabriel García Márquez - spisovatel, držitel Nobelovy ceny - míní: „Nemyslím si, že existuje metoda lepší než Montessori, která by uměla podpořit citlivost dětí pro krásy světa a probouzet jejich zvědavost týkající se tajemství života.“
 

Bill Gates, zakladatel Microsoft
 

Jacqueline Bouvier- Kennedy- Onassis
 

Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie
 

princové William a Harry
 

Chelsey Clintonová
 

Anne Franková
 

Katharine Grahamová - bývalá majitelka a editorka The Washington Post
 

Anne Hathaway - americká herečka
 

George Clooney - americký herec
 

Hugh Grant - britský herec

bottom of page