Albert Einstein
Vzdělání je to jediné, co v nás zůstane po tom, co zapomeneme vše, co jsme se naučili ve škole.
Úloha školy pro budoucnost
Úlohou dnešní školy by mělo být vzhledem k vývoji pracovního trhu, aby člověk zjistil, co ho zajímá, a měl možnost své schopnosti a zájmy rozvíjet. Potřebuje se naučit odpovědnosti, spolupráci a respektu k ostatním, umět nad věcmi přemýšlet, být flexibilní a efektivní, vytvořit si vlastní názor a umět si ho obhájit, ale také umět si přiznat chybu a využít ji jako zkušenost.
Zaměstnavatelé dnes vyžadují schopnosti jako je samostatnost, kreativita, efektivní komunikace, týmová práce, flexibilita, empatie a schopnost navrhnout a realizovat řešení komplexních problémů. Toto ovšem tradiční vzdělávání studentům nenabízí. Místo toho nabízí spoustu dat, faktů a vzorců k zapamatování.
Montessori koncepce - metoda
Montessori je více než 100 let používaná pedagogická koncepce, vyvinutá italskou lékařkou Marií Montessori. Dnes fungují Montessori školy na všech kontinentech, na všech sociálních a ekonomických úrovních a je jich přibližně
70 000. Obliba Montessori škol a školek roste. V České republice je řada škol s Montessori pedagogikou či alespoň jejími prvky, a to veřejné i soukromé ve všech 12 větších městech.
.......Montesssori je škola zkušeností pro život a není založena na memorování žáků. Děti v Montessori školách se učí zcela jiným způsobem, a přesto jsou jejich znalosti na všech úrovních srovnatelné s žáky běžných škol. Montessori bere v úvahu osobnost dítěte. Učí děti přemýšlet samostatně a nebýt závislými na pokynech autorit. Děti se učí samostatnosti a schopnosti umět si v životě poradit. Vychází z toho, že děti se odmalička chtějí učit, baví je poznávat a radostně objevují svět kolem nás. Tato touha, ale bohužel často v klasických školách brzy vyhasne a dítě si vytvoří k učení negativní vztah...........
Montessori metoda podporuje rozvoj jedince jako celek - rozvíjí fyzické, sociální, emocionální, kognitivní aspekty.
Kurikulum je založeno na prostředí tříd, které umožňuje každému dítěti maximálně rozvinout svůj vnitřní potenciál v nepřerušovaných blocích aktivit a řízených výběrech pracovních aktivit prostřednictvím speciálních pomůcek. V Montessori třídě je věkově smíšená dětská skupina a průvodce, který je dítěti partnerem při jeho sebeutváření. Tím, že učitel nevede shodný program pro 30 dětí současně, může se věnovat individuálně jednotlivým dětem v průběhu dne, což je přínosné pro individuální potřeby každého jednoho žáka. Děti pracují samostatně, nepotřebují neustalý dohled a asistenci pedagoga. Pracují na tom, do čeho jsou momentálně zapáleni, a proto se skutečně vzdělávají a rozvíjí.
Tento propracovaný vzdělávací systém je vytvořený pro děti od narození do 18 let. Programy pro nejmladší děti jsou navrženy pro věk od narození až 3 roky, předškolní děti mají třídy pro věk 3–6 let, základní škola je smíšená pro věk 6–12 let (případně 6–9 a 9–12 let) a 12–15 let. Dospívajícím je určen program pro věk 15–18 let.
Cílem Montessori vzdělání je celistvý jedinec, který zná své místo ve světě, a je připraven a ochoten přispívat k dobrému fungování společnosti.
Základní principy Montessori pedagogiky
Základní stěžejní myšlenka pedagogiky, kterou sestavila Maria Montessori je Pomoz mi, abych to dokázal sám.
Metoda vznikla na základě pozorování dětí. To znamená s ohledem na jejich individuální potřeby, nároky a schopnosti, čemuž je uzpůsobena třída i vyučovací metody. Děti jsou vedeny na základě vstřícného, ale důsledného dodržování pravidel, principů, postupů a uspořádání pracovního prostoru k samostatné práci. Metoda vede k rozvoji každého jednotlivého žáka dle jeho vlastních schopností a možností.
K tomu slouží také tzv. připravené prostředí - uspořádání prostoru, kde se děti naučí orientovat, samy obsloužit, uklízet... zkrátka pracovat samostatně dle svých potřeb a aktuálního zájmu.
Přesně vypracované speciální pomůcky, ačkoli vypadají velmi jednoduše, jsou do detailu promyšlené a mnohovrstevnaté ve svém využití a dosahu.
Další stěžejní princip je vnímání a následné využití “senzitivních období”.
Jde o dobu, kdy je dítě citlivější k vnímání/učení se/ chápání určité oblasti kognitivního nebo motorického vývoje. Tohle zaujetí způsobuje "polaritu pozornosti" známou též jako "flow", ponoření se do činnosti, při kterém se mnohem snadněji a rychleji daná dovednost osvojí.
Výuka
Výuka probíhá tak, že děti mají dle Školního vzdělávacího programu vypracovány své osobní plány pokroku a sami si volí, kterému učivu se budou aktuálně věnovat. Jakým způsobem a s kterými pomůckami si ho v připraveném prostředí osvojí, procvičí, vyzkouší a zhodnotí. Vyučující je upozaděn z aktivní role přednášejícího do role průvodce, který dohlíží na to, aby každý žák byl dostatečně motivovaný a vždy zapojený do práce. Pracuje s kolektivem i jednotlivci, skupinkou, předvádí práci s pomůckami, řídí témata, motivuje, zasazuje vše do kontextu, směřuje... Děti si mohou vybírat své činnosti v rámci určitých mezí a mají jen tolik svobody, kolik mohou zvládnout vzhledem ke své odpovědnosti. Učitel a případně asistent ve třídě zajistí, že se děti neruší navzájem, a že každé dítě se vyvíjí odpovídajícím tempem ve všech oblastech.
Připraveným prostředím a s respektem k individuálnímu tempu umožňujeme každému dosažení jeho osobního maxima.
Montessori systém nepoužívá učivo a nabyté znalosti jako cíl, ale jako prostředek…. Učí se přednostně informace vyhledávat, orientovat se v nich, vyhodnocovat a zpracovat je, pak interpretovat ostatním své závěry a poznatky. Hlavním úkolem průvodce je připravit podmínky, probudit motivaci a korigovat žákovu práci, být nápomocen
Věkově smíšené skupiny – harmonické soužití, spolupráce, vzájemná pomoc, rozvoj sociálních dovedností. Slyším, zapomenu, vidím, zapamatuji si, předvádím, pochopím. V heterogenních věkových skupinách školáci fungují jako malý skutečný svět, budují si vztahy mezi sebou, učí se spolupracovat, komunikovat, zároveň se starají samy o sebe, připravují si jídlo, učí se zodpovědnosti za sebe i svou malou lidskou společnost.
Maria Montessori
Maria Montessori (1870-1952) byla významná italská lékařka, antropoložka a pedagožka, za svou práci byla třikrát nominována na Nobelovu cenu míru.
V roce 1896 se stala první ženou, která vystudovala lékařství na Římské univerzitě, poté se zaměřila na vzdělávání mentálně postižených dětí na Univerzitní psychiatrické klinice v Římě, s nimiž po dvou letech práce dosáhla překvapivých výsledků u státních zkoušek ze čtení a psaní, kdy prokázaly stejné schopnosti jako děti s normálními mentálními schopnostmi. V letech 1904–1908 přednášela na Římské univerzitě Pedagogickou antropologii. V roce 1907 otevřela první Dům dětí (Casa dei Bambini) pro děti ve věku 3–6 let v chudinské čtvrti Říma San Lorenzo a během několika let se její sytém vzdělávání dětí stal uznávaným po celém světě. Od roku 1909 se intenzivně věnovala také vzdělávání pedagogů prostřednictvím kurzů a seminářů. V roce 1933 jsou uzavřeny všechny Montessori školy v Německu a po odmítnutí spolupráce s Mussolinim také všechny školy v Itálii. Maria Montessori se v roce 1939 vydává na cestu do Indie, odkud se teprve po sedmi letech vrací zpět do Evropy. Dne 6. května 1952 umírá ve svých 82 letech v Noordwijk aan Zee v Nizozemsku, kde je i pochována. Principy Montessori pedagogiky neztrácejí na aktuálnosti ani po téměř 100 letech, naopak korespondují s nejnovějšími poznatky současné psychologie, pedagogiky a vědy.
Slavní absolventi Montessori škol
Larry Page a Sergey Brin
Zakladatelé internetového vyhledávače google.com - považují roky Montessori vzdělávání za hlavní faktor přispívající k jejich úspěchu. Spoluzakladatelé společnosti Google tvrdí, že je Montessori vzdělání naučilo sebeřízení a stát se iniciátory. Umožnilo jim naučit se myslet za sebe a prosazovat vlastní zájmy.
Will Wright
Tvůrce počítačových her The Sims - říká, že ho Montessori naučilo radosti z objevování. „Je to všechno o učení podle vašich podmínek, a ne o tom, že by vám učitel něco vysvětloval. A když děti objeví věci samy o sobě, přilnou k nim mnohem víc.“
Jeff Bezos
Zakladatel Amazonu – uvádí, že tím, čím je dnes, je díky Montessori mateřské a základní škole. Oceňuje důvěru a pečující prostředí, které mu umožnily se zaměřit na osobní rozvoj a kreativitu.
Gabriel García Márquez
Spisovatel, držitel Nobelovy ceny - míní: „Nemyslím si, že existuje metoda lepší než Montessori, která by uměla podpořit citlivost dětí pro krásy světa a probouzet jejich zvědavost týkající se tajemství života.“
Bill Gates
zakladatel společnosti Microsoft
Jimmy Wales
zakladatel Wikipedie
Katharine Grahamová
bývalá majitelka a editorka The Washington Post
Ostatní známé osobnosti
princové William a Harry, Chelsey Clintonová, Anne Franková, Anne Hathaway, George Clooney, Hugh Grant, Jacqueline Bouvier - Kennedy - Onassis